Jméno :

Rudý přízrak...

Poslední dobou nám všem připravuje ruská WB arána , nebo asi spíš její administrátoři jedno překvapení za druhým . Bohužel však, alespoň pro mně, to jsou překvapení ne příliš radostná !
Jeden takový šok nás čekal tento týden ve středu. Bez nějakého předchozího varování se čas v aréně po jejím restartu vrátil z roku 1944 zpět na samotný začátek 1943. Toužebně a dlouho očekávaný Mustang P51d a YAK-3 jsou opět na nějaký čas v...
Jestli se nepletu, tento TOD je to už nejméně potřetí, co se vracíme zpět v čase na horší letadla. To ale neznamená, že budeme horší piloti ! Domnívám se v duchu starého přísloví které praví že : " všechno zlé je pro něco dobré " , že i my si z tohohle " prodlouženého " TODu " odnesem když už ne brilatní pilotáž a zvládnutí vlastností letadel " red side" tak aspoň znalost toho , v čem jsou technicky horší.
Abych nebyl pořád jenom pesimista , mám na závěr jednu neoficiální a nepotvrzenou snad dobrou zprávu. Těsně před dokončením a zveřejněním je nový FreeHost Launcher.Ten by měl zpřístupnit v aréně několik nových letadel . Podle jednoho z administrátorů arény se s velkou pravděpodobností ještě v tomto TOD dočkáme na naší straně takových hvězd jako La7 , Tempest , Il-4 ... S N A D ! ! !

" P51d Mustang "

Jeden z nejlepších a zajisté i nejúspěšnějších stíhacích letadel II.sv.války byl uveden do služby na začátku roku 1944. Jeho snad nejlepší vlastností a velkou výhodou byla vysoká rychlost.Mustang je schopen dosáhnout při vodorovném letu rychlostí 640 km/h (662 s WEP) ve výšce 4000 m a 670 km/h (680 s WEP) ve výšce 8000 m. Je zajisté bezkonkurenčně nejrychlejším letadlem tohoto období ! Pro piloty mého ražení je ideálním letadlem proto, že mě dokáže s trochou štěstí dostat z maléru ,který si často přivodím sám svou vlastní hloupostí !
Jeho výzbroj tvoří celkem 6x .50 M2 kulometů s 1800 náboji umístěné v křídlech. Balistická křivka nábojů je po dlouhou dobu prakticky podobná přímce - toho lze využít při střelbě na cíle i na vzdálenost D3-5 . Pod křídelní závěsy lze podvěsit buď 10 ks 5" raket nebo jejich kombinaci s dvěma 250 nebo 500lb bombami.Jedná se o úctyhodný arzenál, který z Mustanga dělá velice dobře vyzbrojený stíhací bombardér.

Jak to vidím já ...
"PBARRY" - jméno dalšího z pilotů Lions . Jméno , které už nejeden nepřátelský pilot našel u svého jména jako důvod , kvůli kterému se nevrátil na svoje letiště... Tak tedy :

" 1.Jak ses vlastně dostal k WarBirds ?
K WB jsem se dostal asi před půl rokem , když jsem se snažil najít nějaké stránky ,kde by mi někdo mohl pomoci jak rozchodit Red Barona po netu...hned první odkaz byl na Lovczovi stránky ,kde byla jako hlavní náplň do podrobna rozebraná hra WB...tak sem začal číst a číst a zkoušet odkazy ,až sem skončil na wb.runway.cz a stahoval vše co bylo potřeba...ani jsem nějak nedoufal ,že to rozjedu při mých znalostech ,ale povedlo se....a sem zatraceně rád ,že se to povedlo !
2..Co tě přivedlo mezi "Lions" ?
No ani jsem neměl na výběr....prostě sem se snažil rozjed tu "proklatou ruskou arénu". Bukin mě k rusům dovedl za ručičku (poradil co a jak stáhnout atd.), za což mu velmi děkuji ,a hned mi také dal nabídku k rekrutům...nemohl jsem a ani jsem nechtěl odmítnout!
3.Co se ti na letani v SQ libi?
Létání ve skupině samosebou...možnost si pokecat ,a dozvědět se něco zajímavého...těch věcí je spousty....
4.A co se ti naopak na letaní v SQ nelíbí?
Možná ten úděl neustálých bitevních akcí jakmile se sejde víc pilotů...já vím , je to hlavní náplň hry ,ale přece takovej let v osmi lidech jen ve stihačkách a čistit nebe...hmm. Na nic si nstěžuju, jen mám občas pocity stíhače - lovce a ne "kotláře" ...
5.Které letadlo Red a Gold máš nejraděj a proč ?
Za red zatim nemám "svůj" stroj ,i když pořád hledám a hledám ,ale nenacházim. Za GOLD je to jiná...samozřejmě že Messer..a nejlíp asi Messerschmitt Bf-109G-6. Mám ho rád...taky jsem rád , že mám stroj , ve kterém plním jak útočné mise na pozemní cíle ,tak i čistě stíhací mise....rakety seděj mnohem lépe než bomby a celý útok je mnohem svižnější...u RED mi to chybí , u RED chybí všechno...
6.Co me v SQ chybi ?
snad ani nic...pár much se vždycky najde , ale nic co by nějak zvlášť chybělo mě v tuto chvíli nenapadá..."

Z archívů - samurajova smrt

Admirál Isoroku Jamamoto se narodil v roce 1884 v samurajské rodině. Vrchní velitel Japonského námořnictva patřil bezesporu k jedněm z nejobávanějších protivníků pro americké velitele.Byl duchovním otec a jedním z hlavních organizátorů překvapivého útoku na Pearl Harbor v prosinci 1941 a následné Japonské drtivé ofenzívy na začátku války v Tichomoří .
Jamamoto měl pověst až pedantsky pečlivého člověka,který vždy a za každých okolností dodržoval pečlivě svůj naplánovaný program . Tato jeho vlastnost se mu však stala osudnou. Když počátkem dubna 1944 rozluštila spojenecké odposlouchávací služba zprávu o chystané inspekční cestě admirála Jamamota do jižní části ostrova Bouganville , která měla proběhnout na Hod boží velikonoční 18.dubna 1943 v devět hodin čtyřicet pět minut amerického času . Bylo to přesně rok poté,co plukovník Doolittle podnikl se svou skupinou bombardérů B25 Mitchel překvapivý nálet na Tokio z paluby letadlové lodi Hornet. Vrchní velitel admirál Nimitz přikázal připravit a provést atentát na samotného Jamamota.

Úkolem provést atentát byp pověřen velitel 339.stíhací squadrony major J.W.Mitchel.Ten vybral k provedení akce celkem 18 letounů P38 Lightning. Z rozluštěné zprávy věděl, že Jamamoto poletí ve skupině tvořené dvěma bombardéry G4M2 Betty s doprovodem šesti stíhacích letadel ZERO.
Major Mitchel rozdělil svoje letouny do dvou skupin - 4 P38 byly určeny pro samotnou likvidaci dvou bombardérů G4M2 a zbývajících 14 stíhaček dostalo za úkol zničit doprovodná Zera. Velkým problémem byla navigace během samotného letu v délce asi 700 km pouze nad mořskou hladinou z Hendersonova letiště na Guadalcanalu do oblasti ostrova Bouganville.
18.dubna 1944 skupina P38-ček po dvě a tři čtvrtě hodiny trvajícím letu skutěčně na předpokládaném místě a v přesně vypočítanou dobu našla ve výšce asi 1350 m skupinu japonských letadel. V několika málo okamžicích Lightingy kpt.Lamphiera a poručíka Berbera z útočné skupiny rozstříleli dvě Betty s admirálem Jamamotem na palubě. Jamamota usmrtil projektil z kanonu ještě dříve, než vrak bombardéru narazil do džungle. Z doprovodných Zer byla tři sestřelena , ostatním se podařilo zachránit .

Z pilotního deníku vojína Fučidu (SQ Recruit) :

" s Ponny u F13 ... "

Sotva vcházím do věže, ptám se velitele na plánované akce.V ypadá to na hromadný nálet na letiště označené naší rozvědkou jako číslo 13. Akce je naplánována až od půl desáté a tak mám dost času na dobrou snídani i ranní hygienu. Je 9.25 a kabina mého Mustangu je již otevřená . Motor hladce přede. Pohodlně se usazuji do prostorné kabiny , nasadím kuklu a brýle. Kontroluji klapky a tlak a teplotu oleje i paliva. Bohužel se před dvěma dny podařilo dvěma Focke Wulfům téměř zničit naše palivové nádrže, které dosud nebyly opraveny. Máme proto všichni jen asi čtvrt nádrže paliva aby se dostalo na dost strojů a také , aby nám v naší poslední nádrži ještě něco zbylo i na zítřejší doprovod bombardérů.

Velitel říká do rádia : "Jedna minuta do startu." Zavírám kabinu. " ROLL !" Tlačím plynovou páku až na doraz, zamykám ostruhové kolečko. Letadlo se odlepuje do země a stoupá. Zasunuji podvozek i klapky. Vše proběho v pořádku. Točíme na sever a stoupáme. Trochu nás zneklidňují zprávy o nepřátelské aktivitě ale slunce svítí, všude je mír a klid. Naše mašiny nabírají další metry. Povídám si něco se svým wingmanem. V tom okamžiku někdo zařve do rádia : " CON ! " Zmateně se rozhlížím kolem sebe. Jeden nepřátelský Focke Wulf vlétl do naší formace a okamžitě sestřelil dva naše piloty. Viděl jsem ale jen jeden padák, co se stalo s druhým pilotem? Jeho tělo bylo rozmetáno obrovským výbuchem. Nějací naši piloti se okamžitě na Focke Wulfa otočili, ale jeden z nich přišel při průletu o křídlo, naštěstí se mu podařilo včas opustit zmrzačeného Mustanga. Poté došlo i na Focke Wulfa. Kulky narážely do jeho křídel i trupu, pak ale dlouhá dávka jednoho z našich nováčků skončila přímo v kabině nepřátelského stroje. Ten se přetočil na záda a zjevně nikým neovládán ukončil svůj střemhlavý let až v moři.

Ti z nás, kteří přežili útok teď namířili přímo ke 13. Několik pilotů v boji odhodilo bomby , a proto se nás velitel ptal, jestli máme ještě nějakou podvěsnou výzbroj. Postupně rozděloval cíle. Musel asi trochu improvizovat, protože zbraní jsme neměli moc a paliva koneckonců také ne. Terčem mého útoku se má stát sklad munice. Říkám si, to bude paráda, to bouchne "samo". V dálce jsou už vidět runwaye "třináctky". Prohlížím si mapu, kterou pořídil před týdnem jeden průzkumák. Blížíme se, několik pilotů útočí na flaky. Já čekám nahoře na svůj čas. Poslední protiletadlové dělo umlká a já tlačím knipl dolů naplno. Cítím, jak se mi krev tlačí do mozku, přestávám trochu vidět. Ale už je to v pořádku, stahuji plyn téměř na nulu a mířím nosem letadla přímo na cíl. Výška 2000,1000,500 - odhazuji bombu a vyrovnávám let. Za mnou se otřásla zem. Kontroluji své dílo, ale co to je? Muniční sklad je neporušen?! Naštěstí se dalšímu pilotovi podařilo sklad zasáhnout přesněji. Loopingem se otáčím zpět k letišti. Nastavuji rakety a mířím na další cíl , mnohem menší - rádio. Vyslal jsem pro jistotu všech šest raket, aby vykonaly svou povinnost ! Cosi mi napovídá, že německý radista ze mě asi neměl moc velkou radost ! Salva v jednom okamžiku ukončuje život nepřátelské rádiové stanice i radisty .

Několika nepřátelským strojům se podařilo vzlétnout. Jednoho si beru na mušku, ale zbylá bomba pod křídlem mě tíží. I přes tento handicap zasahuji nepřátelský stroj plnou dávkou při pokusu o zatáčku. Jako zázrakem zásah přežije, ale to už další náš pilot mu uštědřuje snad ještě přesnější zásahy. Obě křídla odpadávají téměř najednou, z motoru vyšlehnou plameny. Nepřítel se snaží vyskočit, ale je pozdě. Naráží ve velké rychlosti do rozměklého oraniště.

Zdá se, že všude vládne zase klid a my se můžeme v klidu, nikým nerušení, vrátit na základnu. Vytahuji podvozek i klapky, ozve se zapískání pneumatik. Brzdy fungují skvěle a letadlo zpomaluje. Parkuji hned vedle runwaye otevírám kabinu a vystupuji. Poklekám na zemi a podle svého zvyku ji jemně políbím. Následuje stručný debriefing a pochvala všech pilotů od velitele letu Majora Bukina. Nikdo si nevšiml mé chyby, která mohla vážně ovlivnit chod mise, vše je zapomenuto. Zítra je taky den a my na svých železných ořích budeme znovu hájit demokracii.

vojín FUCIDA - 1st Czech Lions Recruit

INZERCE

Pojízdný Polní Bordel

přijede i k Vám !

Za Vámi přímodo první linie zanedlouho zavítá tato milá a inteligentní slečna Sheila i další její kolegině ! Velitel útvaru tedy vyhlašuje soutěž o nejlepšího stíhače SQ ! Odměnou pro vítěze bude první místo v právě vytvářeném pořadníku !

Pod čarou ...

Tak tedy dnes počtvrté. Když jsem před časem sedal k přípravě prvního čísla, byl jsem plný elánu a neměl nejmenší tušení co příprava jednoho čísla a hlavně každé další pokračování v sobě obnáší... Není toho zrovna málo a chce to nejen čas,ale hlavně nápady a postřehy. A taky spolupráci a zájem ostatních. Letci byla vždycky elita mezi ostatními a tak věřím , že i v našich řadách je dost těch, kteří jsou schopni přispět do těhle novin. Jsou o Vás a pro Vás a tak taky na Vás záleží, jaké budou a jestli i nadále vůbec budou...

Tramp